Druhý ročník opavských Básnických hlasů zahájil Vojtěch Kučera

Od Michèle BaladránováPá, 25/02/2011 - 12:54

A zahájil ho vcelku slušně, ačkoliv ho Radek Štěpánek, jehož jméno taktéž figurovalo na plakátu, nechal ve štychu. Štěpánkova prvotina Soudný potok (Masarykova univerzita, 2010) tak publiku představena nebyla. Vojtěch Kučera, básník, a také jeden ze zakladatelů plátku Weles, (1995, společně s Bogdanem Trojakem), si s nepřítomností kolegy hlavu příliš nelámal. Zato měl připravený velmi pestrý program.

Kučera přiblížil svoji tvorbu divákům průřezem třech sbírek. Z prvních dvou (Samomluvy, Vetus Via, 2000; A hudba?, Host, 2005) předčítal klidným hlasem (v pozadí jemná ilustrační projekce), zatímco poslední sbírku Nehybnost (MaPa, 2010) uvedl mnohem dramatičtěji. Na Básnické hlasy v kavárně Evžen poměrně nezvykle – spolu se zvukovým doprovodem a projekcí typografického řešení. Předěl mezi úseky večera zdůraznil Jakub Chrobák minirozhovorem s autorem, tedy dvěma třemi otázkami, z nichž některé byly formulovány poněkud rozpačitě, avšak dobraly se svého cíle – jak Nehybnost vznikala, smysl audiovizuálního a zvukového doplnění a co všechno vlastně obsahuje. Nehybnost totiž není jen pouhá sbírka, ale vcelku široký projekt, jenž je každému zvědavci k dispozici na www.nehybnost.cz.

Inu, zpět ke knížce. Upoutá už dokonale vyřešenou přední stranou obálky, neboť, jak řekl klasik, v jednoduchosti je krása. Natož když naoko banální bodový výkroj skvěle koresponduje s významem sbírky. Respektive – to co na první pohled vypadá jednoduše, uvnitř vůbec jednoduché není. Sbírka je prošpikována typografickým cyklem a typografickou přílohou s „překvapením“. A verše? Tak ty jsou promyšlené dvakrát, možná třikrát tolik. Jedním z nejcharakterističtějších rysů je opakování, až skoro refrény, smysl pro detail, vyvážený rytmus. Říci by se toho dalo mnoho, ale to si raději ponecháme na nějakou recenzi. Na závěr a na ukázku přikládám jednu, ze které se opici málem podlomila kolena (s. 35):

 

tužba

 

Obejmi mě,

za hroty mě zebe.

Obejmi mě, pevně.

Rozdrásám se v tebe,

 

na dno tkání, cév a žil.

Přilož se. Přikládej.

Chci zas dostat úžeh!

Být píseň růže: žena, kost.

Galerie: 

Náhodné články

Spectaculo Interesse 2011 uvedlo Dívku s pomeranči.

  • Dívka s pomeranči je dramatizace, uvedená na prknech Divadla loutek Ostrava  
    v rámci mezinárodního festivalu Spectaculo Interesse 2011. A mezi divákem se stal sám autor Jostein Gaarder. Jeho často zmiňovaná přítomnost poznamenala nahuštěnou, večerní atmosféru a troufám si říct i nervozitu herců. Sklizený potlesk pak nepatřil jen účinkujícím v dramatizaci, ale i tvůrci knižní předlohy.  Gaarderův známý citát zní„Svět existuje“. Tento norský filozof je totiž okouzlen zázrakem života.

Cenu Knižního klubu obdržel David Jan Novotný

  • Víc si toho nepamatuju. (Byla jsem společensky unavená. I opice mají své dny. Kvůli tomu mi snad nemusí pořád vyhrožovat vyhazovem.) Vůbec ta Praha byla asi letos dost aktuální, protože na vydání byl navržen rukopis, Jana Rybáře Čtvrtá kostka, jehož děj se odehrává v rudolfínské Praze. (Zdroj: kultura.ihned.cz). Prudce jsem si oddechla, že příběh nenese tematiku druhé světové války, protože se mi zdá, že tato tematika posbírala cen více, než je nutné.

Potřebujeme pokoj od potřebné literatury

  • Toxický squatLiteratura „potřebná“. Na přebalech knih, v anotacích a podobných textech, které nám představují současné knihy, se velice často vyzdvihuje jistá vlastnost, která by se dala nazvat jako „potřebnost“ takové knihy, tedy otitulkování nálepkou „vhodná pro společnost“, rozuměj z hlediska morálního a výchovného velmi poučná. Co je horší, neškatulkují se tak knihy populárně-naučné, různé děsivé příručky a rádoby vtipné knihy pro mládež objasňující cokoliv. Ne. Na mušku přišla beletrie.          
    Co tím chci říct? Jednoduše – jste začínající spisovatel, o čem napsat knihu?? Návrhů témat mám v kapse hned několik. Co takhle zneužívání? Co takhle nějaká smrtelná choroba? Co třeba šikana? Co postižení? Ať už mentální nebo fyzické, to je přece jedno, protože s takovým tématem, dalo by se říci globálním, máte komerční úspěch (kdejaký vydavatel textem nepohrdne) a lásku a přízeň potenciálních čtenářů a jejich příbuzenstva v kapse.